Výběr stanu

Kritéria výběru stanu

Věnovat se budeme možným typům konstrukcí a jejich výhodám a nevýhodám. Předpokladem je, že vybíráme stan pro dvě osoby, který budeme převážně nosit v batohu celý den na zádech a současně do horského prostředí, kde hrozí špatné počasí a hledáme tedy kompromis mezi hmotností, odolností, uživatelským komfortem a cenou.

Optimální vlastnosti: 

• Co nejstabilnější konstrukce do větru - nejstabilnější jsou tzv. geodetické stany klasického kopulovitého tvaru mající obvykle tři pruty, které se kříží ve třech bodech. Hlavní nevýhodou je vyšší hmotnost. Tento typ konstrukce se vyplatí nejen za silného větru, ale i na zimní expedice, stan je pevnější při zatížení sněhem. Vhodné je aby takový stan, který má šestiúhelníkový půdorys měl obdélníkovou ložnici, tedy aby nechyběly apsidy.

• Maximalizace prostoru - nejlépe je prostor využit ve stanech tunelovitého tvaru

• Samonosná konstrukce, čímž se myslí, že stan lze postavit i zcela bez použití kolíků, což se vyloučeno právě u tunelů. V horách využijeme na hodně kamenitém terénu či skále, kde kolíky nelze zatlouct, ale především pokud stejný stan chceme někdy v destinacích, kam letíme jen s příručním zavazadlem, do kterého kolíky nelze vzít, má smysl tento parametr při výběru stan brát v úvahu. Samonosná konstrukce je předností i ve sněhu kdy je lepší kotvit na lyže a lopaty za šňůry než kolíky. Osobně v teplých krajích někdy využívám i jen vnitřní stan - proti hmyzu, hadům, na ochranu věcí. 

• Apsida, ve které lze vařit a odkládat mokré věci. Promočený batoh a zabahněné boty vedle suchého péřového spacáku dovnitř uložit nelze. Nutný je dostatečný prostor pro vaření za deštivého a větrného počasí. Apsida je nutná podmínka do skandinávských podmínek i u zimních stanů. Dobře konstruovaný stan má otvírání udělané tak, aby při rozepnutí stanu za deště voda z plachty netekla přímo do stanu, ale maximálně do apsidy.

• Dva vchody, nejsou nezbytně nutné, ale velkou výhodou. Pokud je vchod jeden, tak bezpodmínečně na "krátké" straně (u hlav), aby se oba nocležníci dostali ven aniž by jeden musel přelézat druhého.

• U stanu na zimní využití jsou nezbytností sněžné límce (u stanů Jurek výrobce nabízí i jejich došití dodatečně).

• Materiál tyček - pokud kupujeme stan do horských podmínek tyčky musí být kovové (hliník, dural), v žádném případě sklolaminát, u kterého je mnohem větší riziko zlomení, přičemž může dojít i k roztržení plachty. K některým stanům je dodávána nouzová bandáž na tyčku. V extrémním větru může dojít i k trvalé deformaci kovových tyček, zlomení kovové tyčky je mnohem méně pravděpodobné.

• Vodní sloupec tropika a podlážky je sice podstatný, na druhou stranu firmy nemají stejné metodiky a někdy nižší číslo renomované značky může znamenat více než krásný parametr na papíře. U ultralight stanů se vyplatí pod podlážku "footprint" z Tyveku (odolná lehká stavební fólie používaná pod střešní krytiny) jako mechanická ochrana.

Oblíbené stany: 

• kopule: MSR Hubba Hubba - dva vchody se dvěma apsidami, prostorově výhodná a promyšlená konstrukce - hlavní tyčka se několikrát rozděluje, ultralehký a současně poměrně stabilní. Nehodí se do zimních podmínek, ložnice je jen síťka, může trochu profukovat (stan se nezadýchá, není v něm o moc tepleji než venku). Samotný vnitřní stan stojí zcela bez kolíků, apsida bez nich vlaje, ale nouzově pokud nefouká to lze. Kopule je nejrozšířenější typ stanu.

• tunely: Hilleberg a Fjällräven, Hilleberg má tyčky více tlouštěk podle náročnosti podmínek. Vstupuje se vždy krátkou stranou nebo přes apsidu, která je u některých modelů poměrně prostorná a lze v ní pohodlně vařit a současně spolehlivě zajistí, že do ložnice nemůže napršet. Výborné stany do skandinávských podmínek, kde nebývá problém najít místo a zatlouct kolíky (bez nich stan nelze postavit vůbec) a kde jsou klimatické a povětrnostní podmínky, že vaření uvnitř je nutnost. Tunely s velkou apsidou jsou šikovné i na sníh. 

• geodetické stany: za geodetické stany budeme považovat všechny typy konstrukcí, kde je pevnost nejvyšší prioritou (nutně na úkor hmotnosti), takové stany má i český Jurek - šestiúhelníkového půdorysu, postrádají však apsidu, takže když nelze vařit venku, nastává velký problém (což je obvykle právě počasí vyžadující pevný stan) a současně při každém otevření prší a z plachty vše steče dovnitř. Díky příznivé ceně je velmi rozšířený i stan tunelovité konstrukce na tři pruty s křížením ve třech různých bodech od Husky (model Flame), mělo jej mnoho klientů na mých laponských zájezdech a ve větru obstál velmi obstojně, má dokonce sněžné límce, které lze i v létě za silného větru obložit kameny, nevýhodou je ale nepříliš povedená ventilace, hodně se rosí (což je obecný rys stanů se sněžnými límci). Ze zimy mám výborné zkušenosti s rovněž tříprutovou kopulí se sněžnými límci Ferrino Svalbard - hmotnost 4.5 kg je akceptovatelná pouze na tažení v saních, ale vydrží velmi silný vítr, ložnice je obdélníková a staví se najednou, což manipulaci ve větru a rukavicích usnadňuje (nikoli ložnice na tyčky a až pak tropiko). V zimě se dvoukilovým ultralight stanem za polární kruh opravdu vyrazit nelze! Tříprutové šestiúhelníkové kopule této konstrukce má rovněž i Hilleberg a Fjällräven a na rozdíl od Jurka je vnitřní ložnice obdélníková.

• Naturhike: čínská firma vyrábějící ultra light stany za velmi zajímavé ceny, některé jsou téměř přesné kopie renomovaných značek. Od roku 2020 mám zkušenost se stanem Mongar 2, de facto kopii MSR Hubba Hubba. Při ceně kolem 5500 Kč a hmotnosti pod 2 kg velmi zajímavý stan. Byl se mnou pracovně mnohokrát v horách na severu Švédska v dost silném větru, dešti, sněžení, na Altaji, Tan-šanu, Alpách, ale i v pouštích než jsme v Albánii při vytřepávání nečistot z vnitřního stanu zlomili tyčku. Kontaktovala jsem české zastoupení firmy, výborná komunikace, náhradní tyčku už mám a můžete si přečíst mou recenzi.