Proč Sever?

Proč právě na Sever?

Vždyť je mnoho "atraktivnějších" destinací, proč jezdíš stále do lesa, kde nic není, je tam zima a prší? Proč to tam mám nejradši se těžko popisuje, ale některé důvody slovy vyjádřit lze.

  • "Šťavnatá krajina" - někomu je příjemně v zemích kde svítí sluníčko a lze se celé dny slunit na pláži. Plážová dovolená mi nic neříká, vlastně je pro mě spíš za trest. Ne že bych měla ráda déšť a fujavice, ale přítomnost vody všude je na Severu zásadní. Zelená údolí, lesy, mechy, lišejníky a kapradí, vodopády, napít se bez obav nejen z každého potoka, ale i řeky. Vodu vůbec není třeba nosit, voda je naprosto všude. Naopak nemám ráda krajinu vyprahlou středomořského typu plnou pichláků (fuj!), křoví, ale ani prašnou polopouštní. Prostě čím víc vody, jezer, zeleně, sněhu a ledovců, ale vlastně i bažin, tím líp! Odstíny modré, zelené, šedé a bílé. A ten krásný vzduch! Říkám tomu "mokrá / studená krajina".
  • Filosofie svobody pohybu a táboření. Zemí, kde si stále ještě lze legálně kdekoli postavit stan je čím dál méně, v Evropě jsou to pouze země skandinávské. V národních parcích se pěšky a na lyžích smí kamkoli. Jdi si kam umíš, cestu si najdi sám. Stan si postav kde chceš, až budeš odcházet, nesmí být poznat, žes tu byl. Kdo není ochoten podstoupit nepohodlí, dál se nedostane.
  • Miluji lyže jako dopravní prostředek, být někde, kam se jinak než na lyžích nedá dostat, lyže se vlastně stanou vaší součástí.
  • Bezpečí - ani v poměrně bezpečných Čechách bych se sama přes noc v lese necítila úplně bezpečně, na rozdíl od Laponska. Ve stanu může zůstat cokoli a bude to tam i za rok. Funkční systém důvěry ať už u placení do kasičky za jahody nebo chaty převodem. Žádní jedovatí živočichové ("naše" zmije prý žije i za polárním kruhem, ale nevím o nikom kdo by jí tam potkal), na severu nejsou ani klíšťata a medvědi lidi zdaleka obejdou, tak snad jen los v říji. Párkrát už jsme se potkali a vždy v míru. Fantastické zvíře!
  • Lidé - šance třeba týden v kuse nikoho nepotkat. Kde jinde se vám to podaří? Na Severu se mi vždy zvětší intimní zóna a cesta letadlem nebo metrem je pak několik dní dost nepříjemná (davy a hluk tedy nevyhledávám všeobecně). A pokud už někoho potkáte, bývají to setkání velmi milá. A to ticho, zurčení potůčku a takové to frkání sobů.
  • Mentalita pohody, ničím se nestresovat (tím se nemyslí neřešit problémy), na vše je dost času, vypít si kávičku, pozorovat západ slunce, užít si večery při svíčkách na chatách bez elektřiny a signálu, sauna a praskot kamen. Přednost kvality před kvantitou, střídmost, strohý ale funkční design, žádná okázalost a laciné cetky, věci jsou funkční a promyšlené. Čistota udržovaná samotnými uživateli. Žádné odpadky v přírodě.
  • Fyzicky nesnáším vedro, teploty nad 30 jsou pro mě peklo, nad 35 kolabuju. Léto přezimuji na Severu.
  • Bílé noci - ta svoboda nemuset řešit kdy se setmí, světlo dodává energii a večerní narůžovělé barvy a hodiny trvající západy slunce plynule přecházející ve východy. Za to temné období, no, to se musí přežít. Ale zas bývá polární záře a to je divadlo, které mě baví i po sté.
  • Lesní plody: mračna borůvek, skvělé morušky a obří brusinky. A samozřejmě houby a ryby.
  • Omezení alkoholu a kouření, (téměř) žádní bezdomovci, opilci a vajgly po ulicích.