Pravidla ubytování a organizovaných akcí

Chaty

Ceny ubytování na chatách v přírodě jsou nejnižší ve Finsku, kde mají charakter jednoduchých srubů a jsou vždy samoobslužné. Norsko a Švédsko jsou cenově víceméně srovnatelné, chaty jsou obvykle podstatně komfortnější. Téměř všechny švédské chaty mají správce, a proto nejsou otevřeny celoročně (obvyklá sezóna je červenec - září, březen - duben s místními rozdíly, někde končí např. již první týden září, jinde se začíná v půlce června). Díky správcům "stugvärd" ve Švédsku není nezbytně nutná (ale velmi vhodná) rezervace předem (změna nastala s covidem kvůli hygienickým opatřením). V Norsku je to chatu od chaty, některé jsou obsluhované (velké chaty, zejména v centrální části pohoří Jotunheimen, Rondane, Dovre), jiné nikoli. Ve Finsku pokud člověk chce mít nocleh jistý, musí mít vždy klíč. Norský klíč je vázán na členství v turistickém spolku. Časté jsou sauny, nejvíce jich je u chat švédských, nejméně ve Finsku. Vzhledem k tomu, že na chatách není elektřina, bývá sauna jediným místem, kde je možné je umýt v teplé vodě (saunovací kamna mají velký zásobník na vodu a prostor převlékárny je k mytí uzpůsoben).

Existují i otevřené chaty "zdarma", ale systém má pravidla. Místním již mnohde dochází trpělivost s cizinci a lze se setkat i s policejními kontrolami způsobu využití objektů (zažili jsme v zimě ve Finsku, v našem případě bylo vše v pořádku, hlídka na sněžném skútru může přijet i na srub vzdálený 50 km od nejbližší civilizace v nočních hodinách). Základní pravidlo všech otevřených chat je, že nejsou určeny pro organizované skupiny a přespat je obvykle povoleno jen jednu noc. Dále platí přednost posledního příchozího, tj. pokud je oficiální kapacita chaty např. 8 osob a přijde člověk devátý, tak ten kdo přišel jako první má automaticky odejít. Bez diskuzí, sám od sebe. Není zvykem spát na zemi a podobná řešení. Při využívání tohoto typu ubytování je třeba s touto možností vždy počítat a mít záložní řešení, obvykle v podobě stanu, bez ohledu na počasí, tedy i v zimě. Nejvíce otevřených neplacených objektů na jedno přenocování jednotlivců je ve Finsku. Ve Švédsku, zejména jeho jižní a střední části, je spíš síť (poměrně hustá) otevřených přístřešků, nejedná se však o chatu, před deštěm je ochrana dostatečná. Švédi tyto přístřešky využívají především jako "griloviště". V horských oblastech se kromě klasických turistických chat vyskytují ještě nouzové chatky, které nejsou určené k přespávání vyjma situace akutní nouze, ale pouze na zastávku na svačinu a bývá to v nich napsáno. Pokud je v chatce nebo přilehlém dřevníku dřevo, tak se na něj vztahuje totéž pravidlo, použít se smí pouze v situaci krajní nouze, jinak si můžete zatopit dřevem, které jste si donesli sami (často je vzdálenost od takové boudy k nejbližšímu lesu několik kilometrů). Odemčených objektů je v Norsku asi nejméně. Na větších švédských chatách bývá i možnost dokoupit některé základní potraviny (trvanlivé). Sortiment se doplňuje obvykle na konci zimy na celý rok, může být tedy vykoupeno, ceny potravin i ubytování jsou víceméně jednotné v rámci celé země.

Chodí mi dotazy na chaty typu "jak získat klíč když ho Norové půjčují jen členům spolku" apod. Klíč pouze pro členy má své opodstatnění, snižuje riziko zneužívání systému, kterého se bohužel většinou dopouštějí cizinci. Nečlen může do chaty pouze v doprovodu člena, avšak za vyšší cenu. Ani klíč nedává jistotu noclehu, pokud má chata např. kapacitu 4 osoby a není zde rezevační systém, nastává stejná situace jako u finských otevřených srubů. Díky klíči vázaném na členství a placení je tato situace však mnohem méně pravděpodobná. Ačkoli se někomu může zdát ubytování drahé, žádné chaty v horách nejsou ziskové, jejich existence je možná jen díky dobrovolnické práci. Neplacení dobrovolníci dělají správce, zajišťují stavbu, opravy atd., poplatky pokryjí materiál a nákladnou dopravu, v létě povětšinou pouze vrtulníkem. Dobrovolnická práce je i důvodem proč na většině norských neobsluhovaných chat vůbec neakceptují organizované skupiny nebo skupiny platí násobně vyšší cenu. Ve Finsku systém více dotuje stát, ale v posledních letech je snaha příspěvky snížit. V únoru 2019 v noci kvůli neopatrnému sušení nad kamny vyhořel srub, na kterém vůbec nebylo dovoleno spát (jednalo se o malou chatku vedenou jako "denní"). Při odchodu ze samoobslužné chaty je třeba zavřít plyn, doplnit dřevo a připravit na podpal, v zimě vylít vodu hrozí-li její zamrznutí.

Na některých chatách je povinnost platby uvedena pouze na nějaké ceduli na místě nebo naopak jen na internetu a jediným způsobem platby je bankovní převod, někdy je možnost vhodit bankovky do kovového boxu někde na zdi. To že jsou odemčené dveře a nikdo objekt nehlídá, neznamená automaticky, že jeho využívání je zdarma. V chatách bývá také kniha, kam se všichni hosté mají zapsat, uvádí se osobní údaje, datum, způsob platby, směr cesty a členství ve spolku, který objekt vlastní.

Ve Švédsku je na každé větší chatě určena jedna místnost, kam smí hosté se psi. V Norsku a Finsku na toto automaticky spoléhat nelze.

Prosím respektujte pravidla, aby Laponsko zůstalo takové, jakým je a co je na něm nejhezčí - úžasným krajem milých, poctivých lidí, romantických čistých chat přístupných všem a aby Češi nebyli turisty s nejhorší pověstí.

Nouzová chatička, Švédsko.

Přenocování pouze v situaci nouze - nelze zde tedy nocleh plánovat.

Švédsko, přístřešek (u moře, oblast Stockholmu).

Švédsko, turistická chata, interiér. Chata má správce, saunu a malý obchůdek, postele s matracemi a pokrývkami.

Finsko, srub na jedno přespání, zákaz pro skupiny, povinnost odejít když přijde někdo další.

Finsko srub. Stejné sruby lze rezervovat na klíč a mít jistotu noclehu, pak je povoleno komukoli a na libovolnou dobu. Spaní formou patrového "letiště". V placených chatách jsou i matrace, na otevřených pouze pryčny.

Norsko, placená chata na klíč, pouze pro členy spolku. Zákaz skupin nebo za vyšší cenu (záleží na oblasti).

Norsko, placená chata na klíč, pouze pro členy spolku. Zákaz skupin nebo za vyšší cenu (záleží na oblasti).

Trasy a organizované cesty, expedice a zájezdy

Zákon 159/1999 Sb. definuje zájezd jako jakoukoli kombinaci dvou a více služeb cestovního ruchu na dobu delší 24 hodin bez ohledu na to, kdyby byly účtovány odděleně. Zájezd je oprávněna pořádat pouze koncesovaná cestovní kancelář s pojistkou proti úpadku (lze ověřit na webu MMR včetně platnosti smlouvy). Současně zákon říká, že součástí ceny musí být všechny služby nutné pro absolvování akce (tedy např. letenka, místní doprava). Sociální sítě jsou zaplaveny množstvím nabídek expedic, výprav apod. pořádaných různými "kluby" , "spolky" (někdy i fiktivními), nezávislými průvodci, cestovními agenturami nebo dokonce nabídky zcela anonymní. Tyto nabídky porušují výše uvedený zákon (neoprávněné podnikání bez koncese), jsou daňovými úniky, ale především obrovských rizikem pro účastníky. Zatímco zájezd zakoupený u cestovní kanceláře je vždy kryt v plné výši pojistkou proti úpadku a seriózní CK umožňují i sjednání pojištění storna, výpravy tohoto charakteru nejsou kryté ničím a o prostředky účastník může velmi snadno přijít.

Opakovaně se mi stalo, že si subjekt pořádající "ne-zájezd" či "expedici" přímo napsal o poskytnutí GPX souboru celého treku ať už mně nebo do CK. Ve všech případech se průvodcem chystal být někdo, kdo v oblasti nikdy nebyl. Jeden z plagiátorů "expedici", ve které použil mně ukradené fotky a texty přímo ze zájezdu, nabídku vyvěsil asi ve třiceti cestovatelských skupinách na Facebooku, v jedné z nich jsem ale náhodou byla členem. Byl upozorněn, že takto materiály používat nelze a požádán o stažení, přesto se situace s odstupem asi tří měsíců opakovala. Zdánlivě levnější cesta se nemusí vyplatit.

Pokud se na Sever chystáte vydat organizovaně, ověřte si prosím, že cestujete se seriózním pořadatelem, který respektuje zákony a pravidla hostitelské země i české zákony. Určitá omezující pravidla mají i některé národní parky.

Vyvarujte se zejména nabídek "ubytování na srubech je zpravidla zdarma" , "přihlášení pouze soukromou zprávou" , "pouze průvodcovské služby" , "pouze doprava" apod.

národní parky - pravidla a organizované akce

Pravidla pohybu v národních parcích na severu jsou mnohem benevolentnější něž v jiných částech Evropy. Pohyb pěšky a na lyžích není nijak omezen. Táboření je rovněž možné kdekoli to není výslovně zakázáno, je třeba dodržet pouze minimální vzdálenost 150 m od nejbližší stavby stejně jako kdekoli jinde mimo parky (za podmínky že nemáme výslovný souhlas majitele). Naopak mnohem razantněji je omezena komerční hospodářská činnost vyjma tradičního sobího hospodářství. Sběr lesních plodů a hub je bez omezení, tolerují se i hřebeny na borůvky.

Co se však nesmí:

  • v určitých obdobích rozdělávat oheň, může být vyhlášeno i ad hoc v případě zvýšeného rizika požárů (Švédsko mělo obrovské lesní požáry v létě 2018 až za polárním kruhem)

  • používat jakékoli motorizované dopravní prostředky, obvykle sněžné skútry pokud není výslovně povoleno

Místní zákazy - Švédsko:

  • volný pohyb psů

  • zákazy v NP Sarek, kde platí nejpřísnější pravidla: sjíždění řek i na donesených plavidlech, absolutní zákaz vstupu psů (nevztahuje se na Kungsleden), zákaz pořádní závodů, např. umístění kontroly orientačního běhu a přistání komerčního vrtulníku, resp. lety pod 300 m.

  • zákaz platný pro NP Sarek, NP Padjelanta a NP Stora Sjöfallets (rezervace UNESCO Laponia): soustavné pořádání jakýchkoli organizovaných akcí bez speciálního povolení, tedy zájezdů (častěji než jednou ročně).

  • NP Abisko: zákaz pořádání více než 3 zájezdů ročně bez povolení nebo akce s účastí více než 35 osob.

Obě výše uvedená pravidla v Sareku, Padjelantě, Stora Sjöfallets i Abisku soustavně porušuje CK Rajbas Brno a nereaguje na výzvy ke změně chování.