Návleky přes boty

Návleky jsou součást vybavení, na kterou kdekdo zapomene, ale na sucho v botách má zásadní vliv. Osobně návleky používám hodně, ale občas jsou "jen" připravené v batohu.

• V zimě: při teplotách trvale pod nulou stačí návleky z šusťáku, jejich funkce je čistě mechanická, zabránit padání sněhu do bot při chůzi hlubokým sněhem. Preferuji nízkou hmotnost a maximální prodyšnost. Neberu si je na běžky na jizerskou magistrálu, ale kamkoli mimo rolbovanou trať nebo pokud očekávám sněžení minimálně s sebou. Na běžky do volného terénu, natož pěšky bez návleků nechoď!

• V létě: návleky vytahuji až za deště (nebo v tak bažinatém terénu, že by do bot teklo horem). Bez návleků se veškerá dešťová voda dostane přímo do bot, zapotřebí jsou návleky s membránou nebo zátěrem.

Výběr:

• Zapínání: obrovská výhoda je když jde návleky obléct bez sundavání bot. Příjemnější je zapínání zepředu než zezadu. Některé návleky mají zip, jiné suchý zip nebo kombinaci. Bez-zipové systémy jsou méně náchylné zničení. Pokud mají návleky klasický zip, považuji za nutné, aby přes něj byla ještě léga se suchým zipem, kterým je lze zapnout kdyby se zip rozbil. V zimě na šusťákových mi případná nutnost sundavat boty tolik nevadí, obleču je ráno na celý den. Důležité je vyzkoušet, zda jsou návleky dost velké i na boty přes které budou nošeny (pohorky a lyžáky jsou podstatně objemnější než boty ve kterých budete v obchodě). Důležité je aby vám háček na tkaničky sahal co nejvíc dopředu.

• Popruh pod botu je podstatnější než se zdá - levné návleky mívají často klasický popruh jako na batozích, ale takový se spíše než prošlape, tak problém je nasákavost, v zimě vznikají ledové bambule. Další možností je ocelové lanko. Takové návleky jsem měla, odolávalo relativně dlouho, ale stačil jeden den v lávové poušti a roztřepilo se a jakmile k tomu dojde, drátky rozpíchají vše v okolí, velmi nepříjemná situace. Třetí, jednoznačně nejlepší varianta je popruh z odolné nenasákavé tvrdé gumy.