Suvenýry

Smysluplný suvenýr?

Průvodcovská praxe mi ukázala, že pro mnoho lidí je dovezení suvenýru velmi podstatnou součástí cesty či dovolené, někdy až stresující povinností. Typická je ochota za suvenýr vydat mnohem více peněz, než bychom za podobnou věc byli ochotni zaplatit doma a méně kritické oko vůči kýči.

Co se mi osvědčilo:

Na co si dát pozor:

Co vozím nebo doporučuji turistům ze Skandinávie:

Typické potraviny, které v zahraničí většinou nemají moc kladný ohlas: brunost - norský sýr s karamelovou příchutí, lakris a salmiakki - původem finské sladkosti s příchutí lékořice (lakris) a slaného salmiaku (chloridu amonného), kvašení sledi surströmming (začátečníkům jednoznačně doporučuji verzi filety a nezkoušet konzumaci doma)

Několik suvenýrů, které mi opravdu udělaly radost aneb dobré úlovky:

Původní vrchní deska skříňky už nešla zachránit. Usmyslila jsem si, že bych to ráda vyřešila kamennou deskou se zkamenělinami z Maroka. Všichni mi říkali, že to nedovezu, ale povedlo se. Uřízli ji ručně za 24 h, zatímco jsme byli v poušti. Pak jsem se snažila ji poslat poštou, ale podle pána na poště to bez povolení jakéhosi úředníka v Rabatu na přírodní a kulturní dědictví to do ČR nejde (Maroko zkameněliny běžně vyváží a sehnat lze např. i celé umyvadlo), takže zbytek výletu deska absolvovala v mém batohu, kde přežila i let. Vyšlo to na krásných 200 dirhamů tedy asi 500 Kč a týden nošení 4 kg na zádech.

"Kuksa" a finský nůž se sobím parožím a březovým dřevem.

Svícen z blešáku (švédsky, norsky "loppis") v Oslo za 60 NOK místo 789 SEK z u výrobce. Přesně tímhle se svítí na všech švédských a horských chatách. Šroub na posun svíčky.