Suvenýry
Smysluplný suvenýr?
Průvodcovská praxe mi ukázala, že pro mnoho lidí je dovezení suvenýru velmi podstatnou součástí cesty či dovolené, někdy až stresující povinností. Typická je ochota za suvenýr vydat mnohem více peněz, než bychom za podobnou věc byli ochotni zaplatit doma a méně kritické oko vůči kýči.
Co se mi osvědčilo:
Smířit se s tím, že jsou destinace kde se nic moc smysluplného koupit nedá, nelámat nákup přes koleno, přijeli jste si pro zážitky, lapačů prachu máme doma dost. Pokud se vám ale něco moc líbí a váháte jen kvůli ceně, kupte to. Zítra budete pryč.
Zaměřit se na potraviny, kávu, čaj, koření, oříšky, alkohol
Pokud to jde, pokuste se jít nakupovat tam, kde nakupují místní, zajímavé můžou být běžné věci denní potřeby v normálních obchodech nebo na tržištích, ne těch turistických (domácí potřeby, železářství, oděvy, obuv). Můžete najít zajímavější věci a často za stejnou věc zaplatíte méně. Několikrát přišla inspirace někde na návštěvě. Pokud vám něco chutná v místní restauraci, ptejte se na recept, ingredience, nechte si ukázat obaly.
V západních zemích lze najít bleší trhy (nejčastěji v sobotu)
Snažit se hledat věci s příběhem
V Asii je typické, že obchody jednoho druhu se koncentrují v jedné ulici, čtvrti a není snadné žádané zboží najít, osvědčilo se ptát se s obrázkem hledaného typu zboží
V zemích s levnou pracovní silou si lze nechat i něco ušít na míru.
V jednom obchodě můžou být strašlivé cetky (často cílené na Asiaty) i velmi pěkné kousky.
Vyhýbám se globálním suvenýrům (stejný typ hrnku, čepice apod. vyrobený někde v Asii a v každé zemi jen natištěné jiné logo). Naopak se snažím si se suvenýrem odvézt dobrý pocit, že jsme podpořili místního prodavače, babičku pletoucí ponožky, zemědělce, kameníka nebo švadlenu.
Na co si dát pozor:
Nedostat se do konfliktu se zákonem, zejména s listinou CITES, zadrženi můžete být i na letišti v Praze. Zákaz dovozu vzácných živočichů nikoho příliš nepřekvapí, ale na škeble nalezené na pláži, alkohol či kaviár již každý nepomyslí (podrobnější příručka podle zemí).
Některé země mají další vlastní předpisy omezující vývoz přírodnin a uměleckých děl, problematické mohou být i zdánlivě zcela obyčejné kameny.
Nenechte se svést duty-free, za zpracování jsou účtovány poplatky, vratka bývá mnohem menší než očekávání.
Vyvarujte se nákupu pod tlakem, "zaručeně pravého" zlata, koberců apod.
Na dovozní kvóty na alkohol a zákaz masa do EU.
Co vozím nebo doporučuji turistům ze Skandinávie:
Potraviny: koření na ryby citronpeppar, marmelády (brusinky - lingon, morušky - hjorton / lakka), marcipán (balení v šišce jako salám), marinovaný losos v kopru, cukru a soli - gravad lax, sobí a losí maso, ve Finsku se dá sehnat i medvědí, nakládaní sledi ve skleničkách s různými příchutěmi - inlagd sill, z Norska a Islandu sušené ryby, ve Švédsku ovocné polévky - nejvyhlášenější je asi borůvková - blåbärssoppa a všeobecně vynikající mléčné výrobky (jogurty značky Valio), z Finska ještě hořčice
Typické potraviny, které v zahraničí většinou nemají moc kladný ohlas: brunost - norský sýr s karamelovou příchutí, lakris a salmiakki - původem finské sladkosti s příchutí lékořice (lakris) a slaného salmiaku (chloridu amonného), kvašení sledi surströmming (začátečníkům jednoznačně doporučuji verzi filety a nezkoušet konzumaci doma)
Design: "hoblík" (krájítko, lopatičku) na sýr ostehøvel původem z Norska na karamelový sýr, Švédsko: dalarnský koník, dřeváky - na rozdíl od těch holandských se ve švédských dá chodit, dřevěná je jen podrážka, vršek kožený
Pro kuřáky ze Švédska snus (orální tabák)
Outdoorová výbava: hřeben na borůvky (potěší zejména starší generaci), teleskopický opékáček na buřty, konvičky na čaj na kamna nebo oheň, vařiče na tekutý líh, spousta specialit pro lovce a rybáře
Z Laponska: finské nože s parožím, tradiční hrnečky "kuksa / kåsa" z hustého březového dřeva, sobí kožešiny, šperky s motivy sámské mytologie, sobí a losí paroží (u paroží ze Skandinávie žádné omezení není ani pro sběr ve volné přírodě ani na vývoz, pouze si jej nelze vzít jako příruční zavazadlo)
Další tipy najdete v článku Skandinávská zimí výbava
Původní vrchní deska skříňky už nešla zachránit. Usmyslila jsem si, že bych to ráda vyřešila kamennou deskou se zkamenělinami z Maroka. Všichni mi říkali, že to nedovezu, ale povedlo se. Uřízli ji ručně za 24 h, zatímco jsme byli v poušti. Pak jsem se snažila ji poslat poštou, ale podle pána na poště to bez povolení jakéhosi úředníka v Rabatu na přírodní a kulturní dědictví to do ČR nejde (Maroko zkameněliny běžně vyváží a sehnat lze např. i celé umyvadlo), takže zbytek výletu deska absolvovala v mém batohu, kde přežila i let. Vyšlo to na krásných 200 dirhamů tedy asi 500 Kč a týden nošení 4 kg na zádech.
"Kuksa" a finský nůž se sobím parožím a březovým dřevem.
Svícen z blešáku (švédsky, norsky "loppis") v Oslo za 60 NOK místo 789 SEK z u výrobce. Přesně tímhle se svítí na všech švédských a horských chatách. Šroub na posun svíčky.
Několik suvenýrů, které mi opravdu udělaly radost aneb dobré úlovky:
Vybroušená kamenná deska se zkamenělinami, kterou jsem si nechala uříznout v marockém Erfoudu na starožitnou skříňku zděděnou po předcích (rozměry jsem si připravila předem).
Švédské polystyrénové prkénko na suchý záchod, které nyní příjemně hřeje na skautském srubu v Jizerkách.
Ručně malovaný porcelán ze Střední Asie
Ohřívátko pod čajovou konvičku na svíčku z blešího trhu v Norimberku, podobný úlovek v podobě mosazného svícnu v typickém norském designu mám i z blešího trhu v Oslo.
Obraz formou voskové batiky ze Srí Lanky. Letadlem stačilo dovézt plátno, zarámováno v ČR.