Polární den a noc

Světlo a tma na Severu

Další z velmi častých dotazů, který mi chodí, zní: "Proč nedoporučujete jet do Laponska kolem Vánoc?" "Bude tam opravdu taková tma?" "A jak je to v létě?"

Čas východu a západu slunce lze najít pro jakékoli datum a místo na zemi, např. přes službu Suncalc 

Jenže... východ a západ slunce jsou rozhodujícím údajem pro oblasti blízko rovníku, kde okamžikem západu slunce doslova zhasnou. V našich zeměpisných šířkách je možné venku bez zdroje světla vykonávat běžné činnosti ještě asi 20 - 40 minut, po dobu tzv. občanského soumraku, který je definován jako čas, než slunce klesne více než 6 stupňů pod horizont. Čím více na sever, tím jsou soumraky pomalejší a občanský soumrak se z minut protahuje na mnoho hodin (blízko pólu až dní). V létě nenastává astronomická noc ani v ČR, pouze tzv. astronomický soumrak (letní noci jsou i u nás výrazně světlejší než zimní). Sluneční diagramy ukazují i údaje o soumraku, tedy úhlu pod který slunce sestoupilo. Samozřejmě je podstatný rozdíl, jestli je slunce právě 0,5 nebo 6 stupňů pod horizontem (v našich podmínkách zda je 5 nebo 35 minut po západu slunce). Číst mapu v lese u nás lze asi 20 min před východem/po západu slunce, tedy asi polovinu doby občanského soumraku. Tím se lze zhruba řídit v severních šířkách. Pokud si vezmeme jako příklad Kirunu, ležící 160 km severně od polárního kruhu, kde astronomická polární noc trvá od 11.12 do 1.1 (tři týdny nevyjde slunce), tak jít ven bez světla v tomto období lze zhruba od deseti do jedné, tedy o něco kratší dobu než trvá civilní soumrak (ten zde začíná v 8:57 a končí 14:19). Snímky ukazují světelnou situaci v tomto intervalu. Pokud bychom se posunuli ještě dále na sever, tak už se nerozední vůbec. Každý kilometr a den hraje velkou roli, jevy jsou mnohem intenzivnější než u nás. Podobně, resp. opačně je to v létě, pokud je mezi východem a západem slunce méně, než zhruba dvě hodiny, slunce sice klesne pod obzor, ale pod tak malým úhlem, že se nesetmí, nastává pouze občanský soumrak. Celkový počet hodin, kdy je vidět je tedy na severu díky pomalým soumrakům za celý rok vyšší. Zatímco u nás je posun mezi východem a západem slunce každý den zhruba dvě minuty, v severní Skandinávii jsou skoky přibližně o deset minut denně. 

Vliv polární noci na člověka je individuální. Osobně mám v tomto období ráno velký problém vstát třeba i v devět kdy je stále ještě tma, potřeba spánku a únava se citelně zvyšuje. Při pobytu venku má člověk pocit že za chvíli bude tma i když je deset a tříhodinový "den" teprve začíná. Udělat pěkné fotky v tomto období v podstatě nejde (katalogové fotografie lákající na Silvestr za polárním kruhem s krásným sluníčkem jsou pořízeny spíše v únoru nebo březnu). Všechny fotografie zde jsou focené za jasného dne. Pokud je zataženo, jsou světelné podmínky ještě podstatně horší. První východ slunce, i na pár minut, je zdrojem velké radosti. Mnoho lidí se toto období snaží strávit někde na jihu (není náhodou, že nejvíce zahraničních obětí tsunami 26.12.2004 v Indickém oceánu, bylo ze Švédska). Ta krásná, pohádková zima, je v březnu a dubnu, čím víc na sever a do hor, tím později.

Pro pozorování hvězd a polární záře je třeba aby v daný den na daném místě nastal soumrak astronomický (přechod mezi soumrakem námořním a astronomickým odpovídá naší představě "noci" a "tmy").