Sarek

Národní park Sarek je považován za poslední evropskou divočinu, ale svou nedostupností, odlehlostí a rázem krajiny je unikátní i ve světovém měřítku. Sarek je nejstarším národním parkem Evropy, společně s parky Stora Sjöfallets, Padjelanta, Muddus a Rago tvoří největší souvisle chráněný komplex evropské přírody a oblast je zapsána na seznamu UNESCO jako rezervace Laponia. Pouze v Sareku však platí nejpřísnější pravidla ochrany přírody, která mimo jiné zakazují vybudování jakýchkoli cest, značení a infrastruktury, takže sem pronikne opravdu jen minimum turistů. Výprava do Sareku je považována za to nejdivočejší, co lze v Evropě podniknout – přirovnat jej lze spíše k Aljašce, než k jakýmkoli jiným evropským pohořím. Žijí zde největší evropští losi, medvědi či rosomáci, ale setkáme se spíše se stádečky sobů. Uvidíme i evropský geologický unikát – nunataky, izolované skalnaté vrcholy obtékané pevninským ledovcem, typické například pro Grónsko či Antarktidu.

FOTOGALERIE

Treking je logisticky náročný. Zahájíme ho přeletem vrtulníkem na hranice národního parku, protože dále na jeho území již vrtulník nesmí. Odtud se vydáme se do centrálního Sareku, kde za příznivých podmínek vystoupíme na některé z atraktivních vrcholů, které jsou dostupné bez lezeckého a ledovcového vybavení. Dlouhý treking nám výrazně usnadní další vrtulník, který nám do místa, kde se opět dotkneme hranic parku, dopraví proviant na druhou část treku. Díky tomu si užijeme půvabů severské přírody bez nadměrně těžkých batohů. Komárů se na sklonku léta obávat nemusíte, naopak nás potěší hojnost morušek, borůvek i brusinek a také již začíná období polární záře.

Program

1.–2. den Letecky Praha – Stockholm – Kiruna, nejsevernějšího města Švédska a novodobého centra švédského Laponska. Dozvíme se zajímavosti o největším podzemním rudném dole světa a s tím souvisejícím stěhováním města, které má plnou podporu místních obyvatel. Přejezd na heliport (asi 350 km), let vrtulníkem na hranici NP Sarek. Místo přistání a začátku treku závisí na aktuálním počasí a vodních stavech místních toků.

3.–15. den Putování srdcem NP Sarek. Půjdeme dechberoucí divočinou zcela nezasaženou civilizací, mezi vysokými štíty a ledovci. Charakter zdejší krajiny je v Evropě neopakovatelný – masivy skandinávského i alpínského charakteru oddělují široce modelovaná údolí s říčkami i mohutnými vodními toky. Užijeme si snad všechny představitelné typy terénu: příjemné horské louky, pohodlné sobí stezky, ale také bažiny, prodírání hustou vegetací, suťoviska, sněhová pole i brody potoků a říček. Místy bude doslova modro zralými borůvkami. Podle počasí uskutečníme výstupy nalehko na některé z dostupných vrcholů, možná i na jednu z dvoutisícovek. Výhledy z vrcholů obklopených ledovci na systémy močálových jezer jsou zcela neopakovatelné. Místo vrcholových túr je možný i odpočinek a čas je zároveň rezervou pro případ nepřízně počasí. Zhruba v polovině se setkáme s vrtulníkem, který nám dopraví proviant na druhou část treku.

16.–17. den Návrat do Kiruny. Letecky zpět do Prahy.


Termín: přelom srpna a září, cca 16 dní (sobota - neděle v závislosti na letech).

Minimální počet účastníků 6, maximální 10. Orientační cena 35 000 v závislosti na počtu účastníků, ceně letenek a míře využití vrtulníku.

Náročnost a terén: trekování Sarekem není náročné technicky (neleze se), ale na výdrž. Je třeba kvalitní vybavení, zejména pohorky a membránové oblečení a být připraven na naprostou odloučenost od civilizace, absenci cest, mostů. Terén je rozmanitý: příjemné horské louky, ale čeká nás i prodírání hustou vegetací, bažiny kde je nutné přezout se do sandálů, suťová a sněhová pole. Je třeba počítat i s delší nepřízní počasí.

Trasa není předem pevně daná, vychází z aktuálních podmínek, tedy vodních stavů v náročnějších brodech, předpovědi počasí, lokální dopravy, domluvy s piloty a výkonnosti skupiny. V Sareku jsem trekováním strávila více jak 4 měsíce a odvedla 9 výprav, prošlá mám všechna údolí a mnohé vrcholy, přesto mě neustále baví a vrací se sem i mnozí účastníci, jejichž přání také zohledňujeme.

Více se o Sareku dozvíte z virtuální přednášky.


Lze se do Sareku vydat samostatně?

Ano, ale... Zatímco při přechodech Alp budete mít naprosto všechny informace snadno dostupné a jde pouze o vaše technické (lezecké) schopnosti a i případná pomoc či úkryt jsou na dosah ruky, v Sareku je situace přesně opačná. Technická náročnost pouhého přechodu pokud je správně naplánován není velká, ale spočívá v odlehlosti, nutnosti znalosti terénu (hustotu vegetace ani hloubku a sílu proudu řek v brodech z mapy vyčíst nelze) a aktuálních informacích, které je třeba sledovat průběžně. Aktuální varování bývají zveřejňována pouze švédsky a je třeba průběžně sledovat sociální sítě správy ochrany přírody, úřední desku Norrbottens län (kraje), infocentra, místní vrtulníkové společnosti, policii a turistické svazy. V kterémkoli z těchto zdrojů se může objevit velmi zásadní varování - obvykle se týká sezónních mostků (umisťují a odváží se vrtulníky v závislosti na podmínkách), veslic a převozů přes jezera, extrémních vodních stavů (za kterých se terén stává neprůchozím nebo hrozí utonotí). Pokud dojde k něčemu zásadnímu a tyto informace nemáte, můžete se dostat do velmi nepříjemné situace, zejména časové tísně (nečekaně ztratíte několik dní). Komplikace je třeba předvídat i v dopravě (přetížení, rušení a zpoždění kritických spojů - zkušenosti z minulých let, výpadek spoje obvykle znamená ztrátu dne a promeškání odletu). Jako průvodce vás vezmu na místa, kam byste se sami při první výpravě zřejmě vydat neodvážili a patří mezi nejkrásnější. Informace průběžně sleduji, vím, která údolí jsou jednoduše prostupná a kde jsou naopak rozsáhlé neprůchozí močály nebo velmi hustý a nepříjemný porost (postup pomalejší než 1 km/h), kde lze v jakém období obvykle přebrodit které potoky a řeky. Obdobně to je to vrcholy, liší se jak obtížností, tak akraktivitou - zdaleka neplatí, že by nejhezčí výhledy byly z těch nejvyšších. Oblast je téměř zcela bez mobilního signálu, spojení je možné pouze satelitním telefonem jedné jediné sítě! V minulých letech jsme pomoc volali 2x, pokaždé vrtulník (běžný úraz kolene s nutností transportu a podruhé defekt pohorky). Obě tyto situace by se téměř kdekoli jinde v Evropě obešly bez vrtulníku, ale v Sareku to ke sjízdné cestě může být i 5 dní cesty náročným terénem! Výhodou Sareku je, že jste-li správně vybaveni a pojištěni a víte-li na koho se obrátit, v případě nouze se i na takto odlehlém místě dočkáte rychlé a účinné pomoci.