Norské celní předpisy

• Zatímco Švédsko, Finsko a Dánsko jsou členy EU a dovézt lze tedy cokoli, co se smí převážet v rámci EU (běžný turista předpisy tedy poruší stěží), nečlenské Norsko a Island jsou velmi restriktivní a dovoz přísně hlídají. Norsko zejména na dálnici E6 na mostech (obou) přes Svinesund, běžně jsou všechna auta odkloněna do velkých parkovišť ke kontrole nebo namátkově vybírána, přičemž česká a polská čísla patří mezi ta podezřelejší. Hlavní omezení se týkají pochopitelně alkoholu a cigaret, ale i některých potravin o čemž se ví podstatně méně. Pokud jde o alkohol, je trestné dovážet do Norska alkohol za účelem dalšího prodeje, což platí i pro zájezdové autobusy a jejich pasažéry, kteří od řidičů obvykle očekávají nevysychající zásoby piva.

• Kvóty pro alkohol jsou nastaveny tak, že jednotlivé typy nápojů lze kombinovat. Celkem je povoleno dovézt: 

1 litr lihovin s obsahem alkoholu přes 22% do maximálně 60%  (pozor - lihoviny nad 60% jsou považovány za narkotika a dovážet je nelze vůbec)

nebo 1,5 litru vína s obsahem alkoholu 2.5% až 22% 

nebo 2 litry piva / cideru s obsahem alkoholu 2.5% až 4.7% 

Výše uvedené lze kombinovat podle tabulky nebo mobilní aplikace

Nápoje s obsahem alkoholu do 22% může dovézt osoba starší 18 let, nad 22% pouze osoba starší 20 let.

• Ve všech severských zemích vyjma Dánska je částečná prohibice, což v praxi znamená:

V supermarketech lze zakoupit pouze nízkoalkoholické pivo (obvykle do 3,5%), nápoje s vyšším obsahem alkoholu pouze ve státních obchodech Vinmonopolet (Norsko), System Bolaget (Švédsko), Alko (Finsko) a Vinbudín (Island). Tyto obchody mají kratší otvírací dobu než běžné supermarkety, obvykle jsou zavřené v neděli a ve svátky a jejich síť není příliš hustá. V severním Finsku je možné na mapě najít, že v dané obci je prodejna Alko, ale může se jednat pouze o výdejnu předem objednaného zboží přes běžný supermarket. Všeobecně levnější alkohol je ve Finsku, dražší ve Švédsku a nejdražší v Norsku a na Islandu.

Na veřejnost je zakázáno konzumovat alkoholické nápoje, na což Evropané často zapomínají a lze za to dostat pokutu, současně to u místních to vyvolává nevoli. Veřejností se myslí například: benzínová pumpa, ulice měst a obcí mimo zahrádky restaurací s licencí pro prodej alkoholu, parkoviště před supermarketem, turistické vyhlídky, veřejná doprava včetně trajektů mimo restaurace, obvykle se tolerují kempy. Plechovky schované v papírových pytlících a podobné metody se netolerují.

• Největším překvapením v případě Norska asi může být absolutní zákaz dovozu brambor (důvodem je obava ze šíření bramborových chorob). Bramborová kaše v prášku a snad i uvařené brambory nevadí (brambory jsou v Norsku poměrně drahé). Potravin lze celkově do Norska dovézt 10 kilogramů. Typickými pašovanými potravinami jsou například v Norsku drahé máslo a sladkosti, které jsou zatížené vysokou daní z nezdravých potravin.

• Na výjezdu z Norska do EU se hlídají limity na ulovené mořské ryby (základní limit je 10 kg).