Cestovatelské bezpečnostní desatero

Cestovatelské desatero - pár zásad pro bezpečnější cestování

Pojištění léčebných výloh

Nikdy necestujte nepojištěni (to už dělá málokdo), ale přečtěte si i kompletní pojistné podmínky než smlouvu podepíšete/zaplatíte. Pokud to nechcete číst celé, věnujte pozornost minimálně části "výluky z pojištění". Možná budete překvapeni na co všechno se pojistka nevztahuje (populární Alpenverein změnil partnerskou pojišťovnu a současně se podstatně zhoršily pojistné podmínky - nízké pojistné částky, změnilo se rozdělení oblastí a nemá asistenci v češtině). Osobně nyní využívám ČHS Trio, které kryje i cesty na kterých jsem jako horský průvodce. Zrádná může být hranice Evropy a Asie, kterou si různé pojišťovny stanovují různě (Turecko obvykle spadá celé pod tarif Evropa, Kavkaz a Ural je složitější, Alpenverein má nyní ve výlukách některé oblasti za polárním kruhem, polární oblasti jsou problematické vždy). Mnoho pojišťoven má nižší částku na "záchranné akce", případně je záchranná akce zcela vyloučena nebo rozdělena na zdravotní a technickou záchranu (technická záchrana znamená, že ačkoli nikdo není zraněn, nejste schopni se z místa dostat pro zhoršené počasí, poruchu vybavení - na to stačí zlomit lyži...). Problémem jsou mnohdy velmi neurčité definice v pojistných podmínkách (značená cesta, volný terén, chladná oblast, vysokohorská turistika, mírně zvlněná krajina apod.). V případě nejasností je nejlepší se na pojišťovně dotázat písemně. Pojistná částka: po EU stačí částka, která pokryje záchranu (vrtulník), repatriaci a nějaké spoluúčasti v nemocnici (celkově stačí 2 mil Kč), zbytek půjde z "modré kartičky", na svět to už je málo. Repatriace modrá evropská kartička nekryje vůbec. Musíte-li v zahraničí k lékaři, za každou cenu se pokuste získat lékařskou zprávu v angličtině či jiném světovém jazyce (nebo alespoň stručný popis události potvrzený lékařem), jinak vás po návratu čeká soudní překlad a bez zprávy vám neproplatí nikdo nic. Pokud nejde vyloženě o banalitu, neotálejte s kontaktováním asistenční služby, proplacení některých úkonů může být podmíněno odsouhlasením pojišťovnou. Téměř všechny pojišťovny vylučují oblasti, kam MZV nedoporučuje cestovat z bezpečnostních důvodů, případně epidemiologických - mnohé pojišťovny se zříkají odpovědnosti za koronavirus v zemích, které MZV označilo jako "červené", události pod vlivem alkoholu, úrazy ke kterým došlo porušením bezpečnostních předpisů - třeba nebyla helma, bezpečnostní pás v autě, často služební cesty a závody. V žádném případě nezapomeňte na pojistku odpovědnosti (hlavně u lyžování). Častou výlukou jsou rovněž služební cesty.

Systém DROZD

Pro cesty mimo EU se registrujte v systému DROZD na webu Ministerstva zahraničních věcí. V případě vážného bezpečnostního rizika by vás MZV mělo informovat sms a nabídnout pomoc. Obvykle je dostupné nouzové 24/7 místní mobilní číslo na ambasádu, zjistěte si ho předem. Pokud v dané zemi ČR nemá zastoupení, máte právo na pomoc na kterémkoli jiném zastupitelském úřadě státu EU (většinou spadáme pod Německo, případně Rakousko nebo Polsko).

Pas - problematická razítka

Více pasů ČR vydává bez jakýchkoli omezení, stačí do žádosti uvést "cesta do znepřátelených zemí". Nemusíte tvrdit, že jste pas ztratili, můžete mít několik současně platných. Jediné, co není možné, je ponechání si neplatného pasu s platným vízem USA.

Problematická razítka:

• některé arabské země a Írán pro vstup do Izraele (netýká se Jordánska, Maroka, Egypta), Izrael razítka do pasu již nedává

• 10 let po návštěvě Íránu nelze získat ESTA do USA (standardní vízum ano)

• konfliktní oblasti: Náhorní Karabach - Ázerbájdžán (Arménie - Ázerbájdžán už snad s jedním pasem jde), Abcházie a Jižní Osetie - Gruzie, Krym a Donbas - Ukrajina

Nahrajte si někam online scan pasu. S sebou mějte jeho barevnou kopii a pokud bude chtít pas někdo, kdo se vám nezdá, předkládejte jen kopii. V hotelech kde si pas chtěli nechat na recepci po celou dobu pobytu vždy nakonec zabral argument, že nám to zakazují zákony ČR (blízkovýchodní země).

Taxík, stopování

Cestujete-li muž a žena, pokud při vystupování nevystoupí řidič, vždy dodržujte pořadí první vystupuje žena, která otevře kufr, vyndá zavazadla a až pak se zvedne muž. Pokud si v autě musíte něco nechat (třeba na odpočívadle jdete na WC), vyfoťte si SPZ vozidla. Cestujete-li sami, snažte se batoh vzít dovnitř do auta a mít jej na dosah. Doklady a cennosti mějte vždy přímo u sebe. Za jízdy kontrolujte trasu na GPS. Pokud by začal být řidič dotěrný, údajně nejlepší způsob jak se z auta dostat, je tvrdit, že potřebujete zvracet.

Zvířata

Na neznámá cizí zvířata se nesahá! Zejména opice (samozřejmě ani psi a kočky) v Asii, které jsem největším rizikem přenosu vztekliny. Jakékoli poranění zvířetem, i zdánlivě banální (i škrábnutí), je důvodem k okamžitému očkování a návratu! Největší riziko je na Indickém subkontinentu. V případě psa je třeba vyhledat majitele a získat doklad o očkování, ušetříte si spoustu nepříjemností. Pokus o obranu proti pasteveckým psům: obejít celé stádo, sledovat i za sebou, připravit si hůlky a kameny, případně na tábořišti oheň.

Ve stanu: v apsidě si přivazuji pohorky, liškám voní a jsou schopné je v noci ukrást (viděno na vlastní oči 2x, liška šla i po tělovém pouzdru na peníze ačkoli vedle ležel salám, voní jí cokoli bylo v kontaktu s tělem). V teplých, zejména pouštních oblastech dávám boty v igelitce vždy dovnitř proti hadům a jiné havěti. V místech kde by mohli být medvědi samozřejmě potraviny mimo stan, do boxu nebo zavěsit na strom a mimo dosah z kmene. Už se mi povedlo přítomnost medvědů hodně podcenit, v Turecku, v kráteru Nemrut Dagi, biotop, kde bych medvědy nikdy nečekala (zcela izolovaný kráter o průměru asi 8 km v 2400 m, v něm maličký lesík, spíš louky, všude okolo desítky kilometrů jen pole, rušná silnice, civilizace), jenže sem jezdí turisté piknikovat a večer když odjedou, po nich zůstanou odpadky a nezabezpečené popelnice. Žádné výstražné cedule, ale měly nás varovat černé exkrementy! Nic se nám nestalo, ale koukat medvědovi do očí ze spacáku v jednu ráno ze dvou metrů vedle načatého uzeného není nic moc (odešel na promluvení).

Štěnice, problém který se lavinovitě šíří světem a můžete si je přivézt nejen z ušmudlaného hostelu v Asii, ale i z pětihvězdičkového hotelu v Evropě nebo se skříní z druhé ruky. Likvidace štěnic z domácnosti po jejich zavlečení znamená téměř zbavit se veškerého vybavení bytu (textilie i nábytek), jinak obvykle deratizace nebývá úspěšná a je velice nákladná. Preventivní opatření: kamkoli přijedete na ubytování, podívejte se pod matraci, štěnice zanechávají larvy nebo černé stopy. Při jakémkoli podezření hledejte jiné ubytování. Nedávejte batohy a kufry pod postele a za tmy, tam je riziko největší. Nejbezpečnějším místem by mělo být na židli nebo pověsit do koupelny a nechat celou noc svítit světlo. Pokud vás v noci na lůžku něco pokouše a zjistíte, že se jednalo o štěnice, zavazadlo nesmíte dovézt domů. Štěnice nepřežijí jen dlouhodobý mráz nebo vyprání na vysokou teplotu. Cokoli nedokážete takto ošetřit před příchodem domů, vyhoďte.